úterý 18. srpna 2009

Mentor Multiplex


S klukama v Letňanech jsme již několikrát probírali, že bychom zkusili vlekat větroně. Zatím nejvíce jsme se tomuto tématu přiblížili na zimních soustředěních, kdy jsme po třetím pivu připravovali vlečnou, po čtvrtém kousku ladili dvojvlek a před zavíračkou měli doprecizovanou akrobatickou sestavu desetivleku :-). 
Po čase jsem zjistil, že nejen já mám ve sklepě zaprášeného EasyGlidera, ale i ostatní kluci většinou disponují nějakým malým větrůňkem, který by se pro začátek dal vložit do vlekacího banku. Chyběla vlečná.

S výběrem modelu mi pomohlo několik náhod. Nedávno se mi proběhl pejsek po startujícím Diablotinovi, takže motor AXI 2826/12 byl k dispozici a když jsem si uklidil v kufru s nářadím, tak se našly i tři kousky serv HS81 a dvě standardní C577. Při luxování auta jsem našel v kapse dveří dvě vrtule APC 13/6 a to již bylo znamení, že bych měl pořídit Mentora od firmy Multiplex, který se pro toto vybavení hodí, má vlekací háček, pořádný podvozek a nestojí moc. Dokoupil jsem regulátor Align RCE-BL60G a od kamaráda dostal darem věnec buřtíků A123 6S1P. Takže suma sumárům jedno páteční odpoledne si vezu v bedně kompletní vlečnou v ceně 3400+1700+vteřiňáky= 5.200,- Kč. 

Po příjezdu domů jsem se zmohl jen na otevření krabice a prohlídku dílů. Z krabice se dá vyndat vše naráz vyjmutím celého polystyrénového bloku, jakési negativní formy, do které jsou všechny díly zapasovány. Přepravce by tak už musel být velké zvíře, aby některý z dílů poškodil. To, že je forma z polystyrenu a ne z EPP jsem se dozvěděl při výrobě desky pro přijímač. Po přilepení vteřinovým lepidlem se z pečlivě vyřízlé destičky jen zakouřilo. Křídlo i trup jsou dělené, výškovka i směrovka jsou z jednoho kusu elaporu. Stačí pouze proříznout konce kormidel a tato v ruce trochu rozhýbat. Vše je velmi přesně provedené, trup lícuje bezchybně, jedinou kosmetickou úpravu jsem dělal na odtokové hraně výškovky, kde jsem ostrým nožem seřízl malinký nálitek.

V trupu je při transportu ukrytý sáček s plastovými díly motorového lože, vlečného háčku, pákami kormidel a spojkami polovin křídla. Další pytlík obsahuje hlavní podvozek a ostruhové řiditelné kolečko, plastové plotny a spojovací materiál. Duralová 3mm tlustá podvozková noha je obalena fólií a uložena zvlášť. Zbývá laminátová spojovací trubka, EPP pouzdra pro trubku, bovdeny s dráty, návod + překlad a plachta se samolepícími obtisky.


Fotozápisník ze stavby:

1) Balení





Polystyrenový blok fixující díly modelu proti pohybu.

2)Trup



Poloviny trupu, kabina a sáček, který obsahuje motorové lože, spojky křídla, matky pro šrouby křídla, háček, šrouby křídla, táhla ke kormidlům, kolečko na které se nacvakne EPP kužel a nakonec malý sáček s pákami kormidel, zámečky kabiny, imbusovým klíčem, blimpy a samolepícími suchými zipy.


V trupu je dostatek místa pro libovolný akumulátor. V tomto případě šestičlánek A123. Položený do trupu naplacato má ještě po stranách zhruba 2mm místo.



Chlazení motoru, regulátoru i akumulátoru je dimenzováno dostatečně. Výdechy jsou na obou stranách trupu.



Vlečný háček se skládá z EPP bloku, do kterého se vlepí plastový pásek s očky na konci. Skrz očka vede táhlo z ocelového drátu, za nějž tahá servo HS81. Háček lze namontovat i dodatečně, jen se z EPP bloku odřežou boční výstupky tak, aby šel celek zasunout shora šachtou do trupu a zalepit.



Motorové lože, přepážka s motorem AXI 2826/12. Motorová přepážka se pomocí dvou šroubů přišroubuje k motorovému loži z plastových přírub. Ty jsou již vzájemně posunuty a vyosují motorovou přepážku doprava. Stavitelné potlačení motoru je řešeno čtveřicí šroubků v rozích motorové přepážky, které dosedají na plošky motorového lože. Podle návodu jsem horní dva šroubky zašrouboval tak, aby koukaly 3mm a dolní 1,5 mm. Při záletu jsem nezaznamenal žádný problém s vyosením motoru. Jen je potřeba dbát na správné vyvážení vrtule, kužele a unašeče. Nepatrně mi házel kužel a to se projevovalo při plném plynu docela hrůzostrašným zvukem. Stavěcí šroubky na motorové přepážce jsou dobrým a funkčním řešením, ale neodpustí jakoukoliv excentricitu na vrtuli.




Podvozek je podle mě silnou stránkou tohoto modelu. Poctivý 3mm dural a bytelné uložení v trupu, dělají model způsobilý i pro provoz na travnatém letišti. Mechová kola o průměru 71 mm bych raději vyměnil za polopneumatická. Mám zkušenost, že když model stojí delší dobu na stejném místě, tak se vytvářejí na kolech plošky. Mechová kola jsou sice lehká, ale když je mokro, tak nasajou vodu a váží 2x tolik. Po dotažení čtyř šroubů hlavního podvozku, lícují konce šroubů s koncem pojistných matic. Takových milých překvapení si užijete s modely od Multiplexu více. Jsou to detaily, které potěší a v podvědomí zůstanou i při rozhodování se pro další model.



Ostruhové kolečko je řiditelné. Líbí se mi, že drát, na kterém je navlečeno kolečko, směřuje kolmo k zemi, tudíž se časem neohýbá. Plastová noha pruží akorát. Neumím si představit, že by za normálního provozu a teploty praskla. Opět dobré řešení, model je velmi dobře řiditelný i při pojíždění na trávě za silnějšího větru.



Nejsložitější operací celé stavby je slepení polovin trupu k sobě. Český překlad návodu uvádí variantu lepení hustým vteřinovým lepidlem, ale také naštěstí doporučuje lepení Purexem. Podle mě lepení vteřiňákem je cesta do pekel, lepená plocha je velká, hodně členitá a i když jsou na trupu prolisy, které do sebe vzájemně zapadají, tak na vše je zoufale málo času a trefit přesně sesazení trupu hlavně v ocasní části je celkem oříšek. Tím mám na mysli dokonalé slícování, maximální možný zub, kam by vás pustily prolisy by sice nebyl větší než 2mm, ale proč to neudělat v klidu a přesně že? Použil jsem tedy Purex Rapid, všechno v klidu natřel a zadělal si tak na pořádný malér. Nevynechal jsem totiž ani spodní stranu matic, do kterých se šroubují šrouby držící křídlo. Po stlačení polovin trupu k sobě se veškeré lepidlo setřelo doprostřed a následně krásně vmáčklo rovnou dovnitř matky a pěnilo, bobtnalo a pěnilo. A já každých dvacet minut čistil závity v maticích, od osmi večera asi až do jedné ráno. Samozřejmě jsem od lepidla zamatlal i originální polyamidové šrouby, takže jsem čistil střídavě závit v matce a ve volných chvílích projížděl špendlíkem závit na šroubu. Inu, chybami se člověk učí. Alespoň jsem v mezičasech dodělal skoro celé éro :-)



Zbývá do dvou otvorů na bocích těsně suvně zasunout standardní serva a zalepit bovdeny. Opět pochvala do Německa, serva stačí pojistit kapičkou CA lepidla, drží spolehlivě. Je potřeba dokoupit prodlužovací servokabely délky 15 cm. Délka bovdenů je na milimetr přesně, nic se nemusí zkracovat, prostě opět detail ala Mpx. Ke směrovkovému servu vedou bovdeny dva, jeden pro směrovku a druhý pro páku ostruhového kolečka, který je na páce serva logicky níže. Nedostatkem je, že standardní serva mají díry na pákách větší než je průměr drátěných táhel ke kormidlům. Pouze silnější drát ovládající ostruhu má stejný průměr jako díra v páce serva. Proto je nutné si svépomocí navrtat díry 1mm pro táhla ke kormidlům. Žádná tragédie.

 3) Křídlo




Na křídle není celkem moc co zkazit, klíčové je správné vlepení pouzder na spojovací trubku. Pouzdra již lze celkem v pohodě vlepit hustým vteřiňákem, popř. prolít následně spáru řídkým. Doporučuji ponechat dostatečný časový odstup od zkoušení nasunutí trubky. Při prvním zásunu :-) doporučuji s trubkou cukat a otáčet, aby nedošlo k zalepení trubky v křídle. Křidélka jsou osazena stejně jako vlečný háček servy HS81. Je potřeba dokoupit prodlužovací servokabel 60cm. Táhla opět není potřeba zkracovat, přichycení křídla na trup je patrné z obrázku. Řešení opět spolehlivé, křídlo na trupu drží perfektně.

4) Ocasní plochy





Ocasní plochy jsou hotové během chvilky. Stačí pouze trochu rozhýbat kormidla, přilepit páky, do nich našroubovat blimpy a přilepit k trupu. Pokud jsou poloviny trupu souměrně slepeny, neexistuje, že by model vyšel při pohledu zpředu nesouměrný. Půdorysnou souměrnost opět zajišťují výstupky na ocasních plochách, které pasují do otvorů v trupu. Volné konce závitů na blimpech doporučuji zakápnout řídkým lepidlem a přestříknout aktivátorem. Mám tak jistotu, že se malá matička blimpu vibracemi nevyšroubuje a naopak, pokud CA kapičku stisknu klešťemi, tak se rozprskne a můžu blimp demontovat.

  5) Dokončení







Dokončení modelu spočívalo hlavně v instalaci RC soupravy, kdy jsem použil osvědčený přijímač Spektrum AR7000, připájení goldů (konektorů) na baterie a regulátor a nastavení výchylek. Velikost výchylek nastavuji vždy podle oka, jinak návod doporučuje výškovku +-15, 12, směrovku+- 15 a křidélka +- 15, 7 milimetrů.

Návod dále doporučuje vybavení: regulátor Spin 44, 55 nebo JES Advance 70 Plus pro rezervu při aerovlecích či akrobacii. Baterie jsou doporučovány 3-4S LiPol RAY 3300mAh, Sharky PolyQuest 11,1V nebo 14,8V 3700 nebo 4350 mAh. Z LiFe A123 Systems je doporučován čtyřčlánek 13,2V 2300mAh. Motory: AXI 2826/10 s APC 13x6 (3S LiPol) nebo 12x6 (4S LiPol, LiFe), dále RAYC3548/06 s vrtulí APC 12x6 (3S), Phasor30/3 s APC 10x7 (3S). Serva: HS322, HS422 2x pro směrovku a výškovku a HS82MG 3x pro křidélka a vlečný háček.

Papírová vzletová hmotnost =  2000g

Plošné zatížení = 44,5 g/dm2

Můj Mentor: regulátor Align RCE-BL60G 60A trvale, špičkově 80A, je regulátor, který zaujme příjemnou cenu 1700,- Kč a pochází z dílny vrtulníkářů Align. Běžně trpí v helinách TRex500, které jsou malými elektrárnami s digi servy. I když jsem svého Mentora nacpal 6S1P LiFe, tak regulátor je po přistání vlažný. Motor AXI2826/12 je už o poznání teplejší, prst se na něm ale po přistání udržet dá, což pro mě znamená, že se s tím vzhledem k AXIrodokmenu popasuje se ctí. K narozeninám mu možná namontuju chladící turbínku. Jinak setup 6SLiFe+Align60A+AXI2826/12 instalovaný v Mentorovi, je dost zábavný. Letadélko visí na půl plynu a na plný odlétá v kolmici :-). Serva HS jsem dal ta, která jsem měl doma - obyčejné plasťáky. MG jsem neměl na skladě, tak uvidím, jak si povedou v provozu. Na radiu mám zatím stopky nastaveny na čas 7:00 minut a dobíjím v průměru 1100mAh, takže desetiminutové lety nejsou nereálné.

Moje letovka = 1935g

  6) Zálet

Na zálet jsem se těšil. Říkal jsem si: "konečně malé éro, které se vejde do kufru auta, nemusí se po létání čistit, je rychle nabité a vůbec - je přece od Multiplex, tak jaképak obavy?" Nabil jsem baterie, doroloval na start, zkontroloval správný smysl výchylek kormidel a pomalinku letadlo rozjel. Jakmile se odlepil ocas od země, následovalo zatančení na nohatém podvozku, levá zatáčka, po kontru ostrá pravá zatáčka a konečné zapíchnutí do neposekané trávy. Zopakoval jsem pojezdy s podobným úspěchem ještě asi třikrát, než jsem zjistil, jak na to. Mentor je nohatý, podobně jako Wilga nebo Čáp či Brigadýr. Nemá smysl se s ním (aspoň v této velikosti a váze) nějak pozvolně rozjíždět, protože po ztrátě kontaktu ostruhového kolečka se zemí je prakticky neřiditelný. Chce to hned po startu zatopit, pořádně ofouknout směrovku a pak je z Mentora beránek, který přejede celou ranvej v ose. Popisovat pak samotný let by bylo jen dalším pěním ódy na mpx letku, éro nikam nepadá, hornoplošné uspořádání dělá své, přesto s ním lze i trochu akrobatit. Kolega češtinář občas použije termín low-stress éro. To, myslím, Mentora dostatečně vystihuje.

Nyní, když už mám Mentora dostatečně osahaného, vyhlížím v našich řadách oběť pro první aerovlek, takže tento článek bude mít doufám pokračování v podobě Mentor jako vlečná . Tak uvidíme, jak dopadnu.

Děkuji Štěpánovi Krtkovi za natočení záletu Mentora, komentář v úvodu klipu raději neposlouchejte... :-))))

Mentor Multiplex

Žádné komentáře:

Okomentovat