pondělí 13. dubna 2009

Naviják na větroně


Při poletování s modely na letňanském letišti je vždy příjemné pozorovat dění na aeroklubové ranveji, kde v tomto počasí již letních parametrů dominuje plachtařský výcvik, vlekání větroňů za letouny typu Zlín 226 nebo častěji start za pomoci navijáku. Delší dobu jsem přemýšlel jak celé navíjecí zařízení funguje, až jsem se nakonec vydal s kamerou a fotoaparátem ke zdroji. Měl jsem štěstí a narazil na pana Tomáše Müllera, který mi velmi ochotně a detailně vysvětlil, jak celé zařízení pracuje. Tímto mu velice děkuji.

Základní parametry zde:

- naviják Herkules II 
- motor z předválečného tanku původně Škoda, ale vyroben v Praga 
- řadový šestiválec o výkonu 160 koňských sil 
- 2.500 ot/min
- hmotnost 2.000 kg
- spotřeba 0,75l benzínu na jedno vytažení Blaníka
- Blaník při navíjení napíná lanko silou mezi 400 - 500 kg







Obsluha navijáku musí splňovat následující podmínky:

- min. 50 startů s větroněm (myšleno větroň pilotovat)
- min. 100 vytažení větroně pod dohledem instruktora (myšleno jako obsluha navijáku)

Popis a praktická ukázka vytažení Blaníka na fotkách a videu zde:


Naviják na větroně

2 komentáře:

  1. Vážený pane kolego,
    díky za krásné povídání o zajímavé technice, které obsahuje jednu malou chybu. Motor navijáku nebyl z předválečného tanku, ale jednalo se o pohonnou jednotku Praga TNHPS montovanou za války a po válce do stihačů tanků Hetzer. Škodovka Plzeň se dostala k výrobě Hetzerů (G-13) v padesátých letech, díky rozhodnutí ministerstva těžkého průmyslu.

    V úctě Jiří Tintěra
    z Difrologického klubu
    e-mail: difro@volny.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážený pane Tintěro, děkuji za doplnění informací. Zdravím Vás.

      Vymazat