pondělí 11. srpna 2008

Výroba přesné repliky letounu Zlín XIII - 1.část

S činností Historické letky republiky Československé jsem se poprvé setkal na letňanském letišti, kde dne 14.7.2008 probíhala tisková konference při příležitosti plánovaného letu letounů Avia BH-1 a Avia BH-5 do Bruselu. O celé akci zde již bylo psáno, nejvíce informací je na stránkách http://www.historicflight.cz/ nebo http://www.avia.vyrobce.cz/. V těchto dnech již mají Avie i jejich piloti Marcel Sezemský (BH-1) a Milan Mikulecký (BH-5) svůj let úspěšně za sebou. Zajímalo mě tedy, kam budou dále směřovat jejich smělé plány. Dal jsem si schůzku s panem Sezemským přímo v jejich dílně v Praze Vysočanech, kde momentálně probíhá stavba dalšího klenotu Československého letectví – letounu Zlín XIII.



Něco málo z historie letounu Zlín XIII :
Otcem myšlenky vyrábět rychlý letoun pro vrcholové manažery obuvnického impéria byl Jan Antonín Baťa.
Úkolem vymyslet a zkonstruovat stroj s označením Zlín XIII byl pověřen šéfkonstruktér Zlínské letecké a.s. Jaroslav Lonek, který již  pro Baťu zkonstruoval první motorový letoun Zlín XII, sportovní dvousedadlový letoun, který se s velkým úspěchem prodával do řady zemí po celém světě. Celkem se tehdy „dvanáctky“ vyrobilo více než 300 kusů.
Jaroslav Lonek tehdy navrhnul letoun, jenž konkurenci utekl jak elegancí tvarů, váhou, cenou a také rychlostí letu, která bylo o 100 km/h vyšší. Kabina byla koncipována jako jednosedadlová s prostorem pro přepravu pošty vpředu. Když bylo potřeba, změnila se na dvousedadlovou. Pohon letounu zajišťoval motor Walter Major 4  z jinonické Waltrovky o výkonu 130 koňských sil, který posádce Zlínu XIII umožňoval cestovat rychlostí až 350 km/h. V té době takové rychlosti nedosahoval žádný jiný letoun stejné kategorie, a tak se Zlínu XIII začalo záhy přezdívat Baťova stíhačka. Letoun Zlín Z-XIII byl zalétán v roce 1937. Z-XIII byl prvním sportovním Československým letounem, který byl opatřen vztlakovými klapkami a za letu stavitelnou kovovou vrtulí Ratier.



Díky rychlému sledu událostí v Evropě se „třináctka“ sériové výroby nedočkala. Vývoj politické situace donutil Baťu emigrovat do Velké Británie a později do Spojených států. Jaroslav Lonek byl popraven nacisty pro svou odbojovou činnost. 
Prototyp letounu přečkal válku rozebrán na kusy a přikrytý plachtou v hangáru vývojové dílny Baťovy továrny v Otrokovicích. Na trup a nosné plochy byly namalovány hákové kříže, aby budil dojem poškozeného říšského stroje. Stalo se tak po neúspěšném pokusu uletět se strojem do Jugoslávie. Pilotem měl být budoucí slavný pilot bombardéru  RAF Alois Šiška, který v tomto čase pracoval v Otrokovicích jako soustružník pro Zlínskou leteckou a.s. Akce se nezdařila jen o pár hodin, důvodem bylo zatčení garážmistra nacisty. Pro Aloise Šišku byl toto začátek dlouhé a strastiplné cesty do zahraničního odboje.



V září 1948 byl letoun převezen do depozitáře Národního technického muzea v Praze, kde do současnosti prošel dvěma rekonstrukcemi.
Rozměry a výkony letounu:

Rozpětí křídla 7,00 m
Nosná plocha křídla 7,00 m2
Plošné zatížení křídla 90,00 kg/m2
Délka letounu 6,81 m
Výška letounu 1,80 m
Prázdná hmotnost 460 kg
Max. vzletová hmotnost 650 kg
Max. rychlost v horizontálním letu 350 km/h
Max. nepřekročitelná rychlost (Vne) 450 km/h
Cestovní rychlost 300 km/h
Minimální rychlost 130 km/h
Minimální rychlost se vztlak klapkami 100 km/h
Stoupavost max. vzletová hm. 3,5 m/s
Stoupavost - sólo 5,5 m/s
Použitý motor: Walter Major 4 120 / 130 ks

Skupina lidí z Historické letky republiky Československé vyrábí přesné repliky historických letounů, včetně použitých materiálů, měřítek konstrukce a technologických postupů stavby. První co mě napadlo při vstupu do dílny hned poté, co jsem uviděl rozestavěný trup Zlína XIII bylo, že při konstrukcích současných leteckých RC modelů z klasických materiálů již nikdo nevymýšlí nic převratného. Veškeré osvědčené konstrukční uzly vymysleli již naši dědové a pradědové. Rozestavěný trup Třináctky prostě vypadá jako model v měřítku jedna ku jedné, s překližkovými přepážkami a podélníky.

Práce na stavbě přesné repliky letadla Zlín XIII začaly zhruba v lednu 2008. Pracovní vytížení členů HLRČS a množství leteckých akcí, kterých se účastnily již hotové Avie BH-5 a BH-1 nedovolily v první polovině letošního roku nějaké závratné tempo stavby. V současné době se zhotovují přepážky trupu, podélníky, konstrukční žebra křídla a ocasních ploch a také se pracuje se na kompletaci mosazného kování. Stavba křídla o rozpětí 7 metrů bude zahájena v průběhu září 2008. Zajímavostí konstrukce křídla jsou štěrbinové klapky, které jsou spřaženy a vyklápěny trubkou, v níž vede ještě torzní náhon křidélek. Náhony kormidel jsou řešeny ocelovými táhly kromě směrovky, která je řízena ocelovými lanky.

Použitým materiálem pro stavbu letounu je velmi kvalitní letecká březová překližka. Tuhý potah trupu bude z překližky tloušťky 2 - 2,5 mm, pro ocasní plochy 1,5 mm. Konstrukce je lepena formaldehydovým lepidlem Aerodux. Je to dvousložkové lepidlo, po zaschnutí je tmavé, 1 složka má medovou konzistenci, druhou je prášek. Doba zpracování je do 60 min. Kokpit bude stavěn jako dvoumístný s řízením pouze na zadní pozici. Podvozek je odpružený, bržděné je každé kolo zvlášť, takže na rozdíl od Avií už nebude potřeba přemýšlet nad sklonem letištní plochy :-).



Původní motor bude nahrazen invertním čtyřválcem 332AK o výkonu 140 koňských sil společně s kovovou vrtulí V410, která je za letu elektricky stavitelná. Motorové lože bude svařeno z ocelových trubek a přimontováno na motorovou přepážku.

Na stavbě letounu se podílí Marcel Sezemský a Milan Mikulecký spolu s dvěma pomocníky - studenty ČVUT. Odhad dokončení letounu do letuschopného stavu je v tomto složení někde na hranici 4,5 až 5 let. Počet odpracovaných hodin se pohybuje okolo 260 měsíčně. Jen pro představu, stavba naposledy dokončené Avie BH-5 zabrala přes 17.000 hodin.

Zatím zde uveřejňuji první várku fotografií a krátké video z první návštěvy. O dalším postupu  stavby zde budu informovat na přelomu září a října 2008, kdy by mělo být už rozestavěné i křídlo.

Zlín XIII, pokračování stavby - 1. část




5 komentářů:

  1. ivanok1ivq@seznam.cz1. listopadu 2012 10:19

    Tomáši zdravím a mám jednu prosbu.Nemáš nějaké aktuelní foto ze stavby Zlína XIII ? Co vím, tak jsi jediný, kdo aspoň občas nějaké foto zveřejní.
    Děkuji a přeji hodně zdraví

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aktuální fotky přidány. A ano, máš pravdu, chtělo by to větší publicitu... Díky.

      Vymazat
  2. Tomáši děkuji za hezké fotky!
    Přeji ti hezké prožití Svátků vánočních a do Nového roku hodně zdraví!
    Ivan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Ivane, mockrát děkuji za přání. Pokojné svátky a dobré časy budoucí přeji i já Tobě.

      Vymazat
    2. Ahoj Tomáši! Tak nám ten rok zase utekl jako voda a bohužel není nikdo, kdo by nám aspoň nějakou fotku uveřejnil o postupu stavby Zlína XIII. Jes-li prosím tě nějakou máš budeme ti povděčni. Každý nemáme tu možnost. Děkuji předem Ivan

      Vymazat