pondělí 2. června 2008

Vlastníkem P40 Warhawk na pár dní...

Jednoho lednového dne jsem se cestou z práce stavil v modelářské prodejně v Praze s úmyslem nakoupit něco bižuterie a zjistit, co nový rok modelářům přinesl. Po zběžném pohledu do regálů se oproti původnímu záměru nakoupit pár drobností pomalu zhmotnila má dlouho odkládaná představa o stíhačce z WWII. 



ARF model P40 Warhawk od CMP byl nádherný, povrchová úprava dokonalá a rozměry přesně pro můj OS MAX FS-70, který už rok odpočíval ve skříni. Během několika málo vteřin bylo rozhodnuto, kontokorent poskytl vše potřebné a já uháněl domů s velikou krabicí obsahující nejkrásnější letadlo, které kdy svět viděl.

Doma jsem ihned začal s podrobným průzkumem stavebnice. Ač bylo letadlo zakoupeno u českého prodejce, byl návod v rozporu se zákony anglický. Každý krok návodu byl doplněn detailní fotografií takže sestavení modelu nebyl žádný problém.

Drobné vady jako odchlipující se folie na křidélkách nebo nesouměrně nalepený potisk jsem ignoroval. Paintbrush nástřik a celkový vzhled modelu byl opravdu úžasný. Koneckonců drobnosti jsou během několika málo minut napraveny, tak proč si kazit radost?

První drobné zklamání nastalo ve chvíli, kdy jsem přiložil motor do překližkového lože a nevěřil svým očím, bohužel konstruktéři z CMP vyztužení z druhé vrstvy překližky navrhli moc krátké a dva šrouby upevňující motor byly dobře z 2/3 mimo výztuhu. Jednalo se o zcela nepřístupný prostor a problém se jevil jako nepříjemná a zbytečná ztráta času. Ale co, jako modelář jsem si nenechal zkazit radost a pustil se do frézování a broušení staré výztuhy. Vlepení nového vyztužení a uložení motoru byla pak otázka pár minut. K dalšímu překvapení došlo vzápětí, když jsem zjistil, že motor neprojde otvorem v přídi letadla, s trochou obav jsem tedy vybrousil laminátový trup i tam. Naštěstí byl trup dostatečně vyztužen překližkou, a tak se problém obešel bez větších následků. Sláva, motor je uložen a u ARF modelu mne už nemůže čekat nic dalšího co by mohl být problém!



Přelepení směrovky a výškovky bylo dílem pár okamžiků, špatné lícování dílů s trupem vyřešilo prkénko a smirkový papír, jak napovídal návod. Následně jsem se pustil do instalace táhel a palubní elektroniky, bohužel i zde mne čekalo nemilé překvapení. Překližková deska na které byla uložena serva byla podélně prasklá. Po krátkém přemýšlení o vteřinovém lepidle jsem se chopil nože, desku vyřízl, obkreslil a vyřezal novou. Po hodině práce byla serva uložena, táhla v trupu nainstalována a práce na trupu dokončeny. Teď už jsem se těšil, jak vložím serva do křídel a už budu jen ladit výchylky, bohužel i u křídel mne čekalo překvapení.

Vyvrtání otvorů a vlepení kolíků pro zasazení křídla do trupu bylo bez problémů. To, že křídlo nelícovalo přesně s trupem nebyl zase až tak vážný nedostatek protože se jednalo o jeden či dva milimetry. Problém nastal, když jsem levou a pravou polovinu křídla přiložil k sobě. Křídla nelícovala na sebe, výrobci se zřejmě podařilo chybně zalepit žebra. Opět tedy zapracovaly prkénko a smirkový papír. Problém naštěstí představoval jen jeden či dva milimetry a křídla brzy perfektně lícovala. Po přeměření vzepětí a geometrie křídla byla instalace serv a táhel křidélek jen otázka minut.

Při pohledu na sestavené letadlo jsem se rozhodl, že model vybavím zatahovacím podvozkem. Po seznámení s cenami podvozků mne jímala posvátná hrůza, hlavní problém ale byl, že podvozek musel být mechanický, protože připravená konstrukce křídel pneumatickému podvozku vůbec nepřála. Po malém zklamání jsem vyfiltroval na internetu mechanické podvozky a jako jediný zbyl rakouský e-shop, který nabízel podvozek přesně do mého letadla. Dle uvedeného textu tento podvozek přesně doporučoval výrobce modelu. Plastová konstrukce podvozku mne lehce zneklidnila, proto jsem se dotázal v modelářské prodejně blízko našeho letiště, kde mě ujistili, že tento podvozek je ten pravý.  Stále jsem váhal, ale co, výrobce ví co říká, jeden večer u internetu a už jsem jen čekal až zazvoní pošťák.

Instalace podvozkového serva a podvozku byla rychlá, podvozek pasoval a i přes drobné nedostatky se zdálo že funguje jak má. Informace od výrobce zněly jasně a technické parametry podvozky vypadly dokonce naddimenzovaně proto jsem zahodil všechny pochyby a pečlivě jsem model vyvážil, doladil drobnosti a už se těšil na první start.

Jednoho krásného rána jsem stál na letišti, motor naskočil téměř sám, seřízení proběhlo bez problémů a já se připravoval na první start. Nejdříve jsem pojížděl, model se nebezpečně nakláněl na čumák a i při malých nerovnostech se překlopil na předek a zachytával vrtulí. Po nějaké době pojíždění jsem se naučil pojíždět s plně přitaženou výškovkou což problém řešilo bez dalších větších úprav. Po delším pojíždění jsem doladil drobnosti, dotankoval a hurá na start. Páka na plný plyn a … k přitáhnutí výškovky už nedošlo, obě podvozková kola se vylomila sotva po třech .. čtyřech metrech jízdy. Model „dobruslil“ po břiše ještě pár metrů a samozřejmě „odhodil“ bombu kterou nesl pod břichem. Mrzutě jsem se vrátil domů na průzkum škod. Vrtule zlomená, škrábance na břiše a plastový podvozek byl totálně zničený. Výrobce sice podvozek doporučoval, ale zřejmě nepočítal s travnatou plochou. Chápu, že travnatá plocha může být problém, ale přesto zničení už při stratu? Ale co, v Číně asi mají samý asfalt. Díky bohu, že k problému došlo už na startu, při přistání by model dopadl jistě o poznání hůř. Demontoval jsem vše, co s vyklápěcím podvozkem souviselo a zalepil pevný podvozek dodaný ve stavebnici.



Za týden jsem opět stál letišti. Plný plyn, přitáhnout a model letí, nádhera. Během pár vteřin ale pocit štěstí mizí. Model padá na křídlo, držím plný plyn a vyrovnávám, ale model padá na druhé křídlo opět vyrovnávám. Ubírám plyn a model se stává zcela neřiditelný, opět přidávám na plný plyn, točím první levou velmi opatrně, točím druhou levou a jdu na přistání, stáhnu plyn na cca 80% a model jde okamžitě do vývrtky. Neřiditelný model mizí v blízkém křovisku.

Tentokrát jedu domů už s dost špatnou náladou, škody jsou velké. Na dvou místech proražené křídlo, trup ale přežil bez poškození. Po delším váhání jsem se rozhodl křídla opravit. Po řadě konzultací k kolegy modeláři jsem se rozhodl přepočítat těžiště, výsledek byl alarmující, model měl být správně výrazně těžší na předek než radil návod, že by kolegové z CMP udělali chybu ve výpočtu? Nebo můj program používá jiné postupy pro výpočet? Bůh ví, model jsem dovážil na předek dle výpočtů programu a těžiště se posunulo o dobrých 10mm vpřed.

Za 14 dní jsem opět stál na letišti, tentokrát ale ne s pocitem radosti, ale s hlavou plnou obav o zdraví přihlížejících diváků. Plný plyn, přitáhnout a start, model letí. Točím první levou, druhou levou a průlet. Nádhera, ubírám plyn na 80% a je to tu zase, pád na křídlo a vývrtka. S plným plynem vybírám, točím a přistávám, model přežil ale já nejsem v dobré náladě. Nevím co dál, vše kontroluji, ale vše je v pořádku. Výkon motoru je podle návodu více než dostačující, posun těžiště trochu pomohl, ale problém trvá tak kde je problém? I přes malé úspěchy s dovážením už další dovážení nepřipadá v úvahu, těžiště je hodně v předu a model by byl velmi těžký.

Za pár hodin urputného a bezvýsledného přemýšlení se odhodlávám na další start. Plný plyn, přitáhnout, model stoupá, nechávám vystoupat model do větší výšky pro větší možnost manévrování v případě problémů. Točím vpravo a vývrtka, tentokrát rychlá a nezvladatelná. Model v nereaguje ani při plném plynu, ani při volnoběhu, stihl jsem vyzkoušet snad všechny „fígle“, jak model dostat z vývrtky a vše bez výsledně.

Děkuji bohu, že model dopadl v místě, kde nehrozí poškození majetku ani zdraví.  Katastrofa byla totální, model dopadl na křídlo ze kterého moc nezbylo. Naštěstí motor a elektronika přežily bez následků. Později zjišťuji, že v jednom servu C5077 je stržná převodovka, jinak vše bez poškození.

A letadlo? Přesto, že bylo tak krásné, vůbec jsem nelitoval. Model který špatně létá by mi radost nedělal. Snad s větší praxí a zkušenostmi by jsem model donutil k poslušnosti, ale zřejmě nikdy by nelétal bez problémů a stresu z každého startu. Přesto všechno, co jsem výše popsal, jsem ale koupí modelu také něco získal, zkušenosti které mi model dal jsou k nezaplacení. Druhý den když jsem u internetu vybíral nový model hledím nejen na to jak model vypadá, ale beru v úvahu vše, co jsem prožil s warhawkem. Škoda jen, že kontokorent má také svá omezení …

Pro tomasrc.cz Přemek kadlec

Vlastníkem P40 Warhawk na pár dní

Žádné komentáře:

Okomentovat