pondělí 9. června 2008

Super Skybolt od Great Planes

Po nešťastné volbě modelu P40 Warhawk  jsem hledal model „pro radost“ abych si spravil chmurné myšlenky. Protože jsem hledal na pohled pěkný model, který je v letu nezáludný, ale zároveň se sportovním duchem, padla moje volba na dvouplošník. Protože dvouplošníků na trhu moc není, po několika dnech zbylo jen pár kandidátů, z nichž vyhrál model Super Skybolt od US fy. Great Planes. Vybral jsem tento model také proto, že po zklamání s modelem z čínské provenience jsem se rozhodl zkusit druhou stranu „fronty“.

Super_Skybolt_8.JPG

Model jsem sehnal nejlevněji v celé Evropě u německé fy http://www.hobbydirekt.de/, i když ceny motorů nebyly u tohoto prodejce úplně nejlepší, vzal jsem to jednou ranou a objednal jsem i OS MAX FS70 a s trochou obav po minulých zkušenostech čekal, co bude následovat.

Model přišel „až“ za 10 dní pekelného čekání, které bylo prodlouženo tím, že jsem amatérsky zaplatil převodem ještě před obdržením modelu (vím, že je to hloupost, ale prodejce sliboval pro tuto formu platby 5% slevu a rychlejší dodání). Štěstí mi přálo a po 10ti dnech jsem uháněl s obří krabicí k domovu. Po detailní prohlídce jsem zjistil, že model je v perfektním stavu. I když fólii Monokote nemám rád, zde byl protah proveden precizně a po bezmála roce létání mohu konstatovat, že nešvar této fólie, kdy se průhledná vrchní vrstva odlepuje od barevného podkladu se vůbec neprojevil.

Super_Skybolt_10.JPG

Super_Skybolt_11.JPG






















































Super_Skybolt_12.JPG


Super_Skybolt_13.JPG


















První, co jsem udělal, byla cesta do Modeláře k Frantovi Houškovi, kde jsem pořídil nové závěsy křidélek a sadu různých šroubů s metrickým závitem. V prvním kroku sestavení modelu jsem každý šroub s Whitworthem vyměnil za šrouby s metrickým závitem, zůstaly jen ty šrouby, kde byla již v modelu zalepená matice. Následně jsem zalepil závěsy křidélek obou polovin horního a dolního křídla, směrovky a výškovky. Jednotlivé díly pasovaly bez kompromisů naprosto přesně, což mě po zkušenostech s předchozím modelem velmi potěšilo. Protože se mi nechtělo začínat instalací serv do křídel, jak radil návod (serva jsem ještě neměl koupena), překontroloval jsem provázky pro protažení kabeláže které již byly v křídle připraveny a vrhl se na další krok. Podle velmi podrobného obrázkového návodu jsem provedl vlepení vzpěry dolního křídla a slepení levé a pravé poloviny dolního křídla epoxidem. Následně jsem udělal tentýž úkol u horního křídla, kde byla operace trošku komplikovanější, protože je mezi křídla vlepen duralový závěs, kterým se křídlo připevňuje k trupu. Slepení křídel vyžaduje velkou přesnost pro dodržení vzepětí, což by mohlo začátečníkovi činit trošku problém. Následně jsem do trupu zalepil směrovku a výškovku, vše opět pasovalo naprosto přesně.

Po zaschnutí jsem přistoupl k prvnímu sestavení celého modelu, do trupu jsem zašrouboval vzpěry horního křídla, dvěma plastovými šrouby připevnil dolní křídlo k trupu, do dolního křídla zašrouboval vzpěry horního křídla a s notnou dávkou obav přiložil horní křídlo. K mému překvapení vše naprosto přesně pasovalo, dotáhl jsem rukou výborně řešené šrouby na vzpěrách (není nutné mít šroubovák, protože na šroubech jsou vroubkované hlavy pro dotažení rukou), dotáhl dva šrouby upevňující střed horního křídla a vše sedělo s neuvěřitelnou přesností.


Model jsem rozebral a přistoupil k instalaci podvozku. Sestavení botiček a kol byla otázka pár minut a připevnění duralového podvozku k trupu šesti šrouby také, vše opět pasovalo naprosto přesně. Poté jsem přistoupil k instalaci motoru OS FS-70. V motorové přepážce byly připraveny otvory se zalepenou maticí, proto připevnění přiloženého motorové lože byla otázka pár minut. Drobné úpravy vyžadovalo připevnění tankovacího ventilu, protože jsem si jej usmyslel umístit v té nehůře přístupné části trupu. Pak následovalo připevnění motoru na lože, instalace nádrže a protažení kabelů pro přižhavování Graupner (škoda, přižhavování byl výborný výrobek, ale Graupner již ukončil výrobu). Vím, že se opakuji, ale vše pasovalo opět na milimetr přesně. Problém nastal, když jsem dle přiložené šablony vyřízl do krytu motoru otvor pro hlavu motoru. Šablona, kterou vystřihnete z návodu, není úplně přesná a bohužel jsem musel otvor asi o 7mm zvětšit, to ale vůbec nevadí protože „kdo neví“ ten si toho ani nevšimne.

Zbývala už jen instalace serv a palubní elektroniky. Opět jsem vyrazil do Modeláře a koupil serva Graupner C5077. Serva pásla do připravených otvorů bez problémů, 2x do křídel, 1x plyn motoru, 1x výškovka a 1x směrovka. Táhla i páky jsem použil ze stavebnice, zvláště mě pak potěšilo upevnění táhel spojujících křidélka horního a dolního křídla, protože táhla je možné jedním cvaknutím uvolnit a křídla oddělit. Následně proběhla instalace přijímače Graupner IFS a baterií (4sNiMH 2000mAh pro přijímač, 1sNiMH 3600mAh pro žhavení).

Zkompletovaný model vypadal nádherně, ještě jsem rozhodl vnitřek kokpitu nastříkat na černo a přilepit figurku pilota. Po přišroubování krytu kokpitu z průsvitného plastu byl model definitivně hotov.

Zálet proběhl bez jakýchkoli záludností, model poslouchal přesně na povely, až na malé drobnosti nebylo třeba ani trimovat, výkon motoru byl dostačující, první let byl prostě nádhera. Provedl jsem několik přeletů a zkusil nálet na přistání a ouha, dvouplošník, ale sakra rychlý! Druhý pokus a třetí to samé, na vysílači začal varovně pípat časový alarm a už nebylo na výběr, musím dolů. Přistání proběhlo bez havárie, jen poměrně rychlý model na travnaté ploše přejel celou délku dráhy a poněkud „nakřápl“ nádherné botičky. Co se dá dělat, botičky šly dolu a letadlo znovu nahoru. Po cca deseti přistáních už mi stačila polovina dráhy letiště, od té doby už mi model dělá jen samou radost.




Na závěr lze snad jen konstatovat, že model na 110% splnil mé očekávání. Jde o vizuálně velmi atraktivní model s výbornými a letovými vlastnostmi, které i méně zkušeného pilota ničím špatným nepřekvapí. Jediné s čím je třeba počítat, je vyšší rychlost, kterou by člověk od dvouplošníku až tak moc neočekával, proto pokud hledáte dvojplošník pro pomalé poletování doporučuji hledat jinde. Jediné co by model unesl je 15ccm 4T motor, 12ccm 4T kterým jsem motor osadil je pro létání je plně dostačující (a to i v silném větru), ale pro vyšší 3D akrobacii je to málo výkonu.

Pro tomasrc.cz Přemek Kadlec

Super Skybolt od Great Planes

Žádné komentáře:

Okomentovat