neděle 29. června 2008

Nedělní pohoda 29. června 2008


Jako vzpomínku na prima nedělní odpoledne jsem přidal pár fotografií. Bylo krásné počasí, létalo se s modely Bellanca, Piper, Eindecker a Mustang. Masíčko z grilu bylo skvělé chuti a pivko ze "sedmého". (THX Tomajda & Powder !).

sobota 21. června 2008

Jeti Model Amperfest 2008


Nesvačilské setkání příznivců elektroletů všeho druhu je pro mě vždy příjemným zážitkem, nejinak tomu bylo i letos při konání již dvanáctého ročníku. Potkávám zde  víceméně známé tváře, ale vždy je zde k vidění nějaká zajímavá novinka, která posouvá možnosti elektroletu zase o stupínek výše.


Z modelů, které mě letos zaujaly, jsou to především:




Sopwith Pup
Model je celodřevěné konstrukce a je potažený Solartexem. Sopwith Pup je poháněn českým elektromotorem PJS 18000 3D. Zvuk obstarává zvukový generátor německé výroby, který generuje skutečný zvuk devítiválcového hvězdicového motoru Le Rhone, se kterým Pup létal.

Měřítko: 1:2,9
Rozpětí: 2800 mm
Délka: 2040 mm
Hmotnost: 17,5 kg
Motor: PJS 18000 3D 6kW
Regulátor: JETI SPIN 200A
Baterie: LiFe A123 16S2P 4600 mAh ( )
Ovládané prvky: S, V, K, M, generátor zvuku
Konstrukce: celodřevěná, vlastní
Pilot: Tomáš Vlček



Stinson Reliant SR-9
Maketa amerického letounu ze zlaté éry letectví, postavená ze stavebnice Top Flite. Celodřevěná konstrukce potažená nažehlovacím Solartexem. Model ovládá 8 serv + regulátor JETI Advance 90.

Serva: 1x každé křidélko, 1x každá vztlaková klapka, 1x směrovka, 2x výškovka a 1x reflektor.

Stavba modelu trvala 1,5 roku. Původně byl model osazen stejnosměrným motorem ULTRA 3450-7 a řemenovou převodovkou Kruse 1:2. pohon zajišťovalo 30 NC článků 1700 mAh. Současný pohon: Motor PJS 10000. Aku Konion 10S4P, vrtule PJS 22x12. Startovní odběr motoru je 74 Ampér.



T-34 Mentor
Maketa amerického letounu z poválečné doby, postavená ze stavebnice Top Flite. Mentor sloužil jako cvičný stroj pro výcvik pilotů až do nástupu proudových strojů.

Model má selodřevěnou konstrukci potaženou papírem a lakovanou nitroemaily. Model je vybaven 8mi servy a regulátorem JETI Master 90 + el. spínač osvětlení (spínač pozičních světel).

Serva: 1x každé křidélko, 1x každá vztlaková klapka, 1x směrovka, 1x výškovka, 1x příďové koilo a 1x mikroservo pro ventil podvozku. Motor odebírá při startu 60 A.

Stavba modelu trvala 1 rok.Mentor má pneumatický zatahovací podvozek ROBART s odpružením. Na jeho instalaci bylo potřeba 7,5 metrů tlakové hadičky. Na RC instalaci a poziční světla padlo skoro 30 metrů kablíků. Světla napájí 3 Li-Ion články 1,1 Ah, RC soupravu 5 Ni-Mh článků 1,9 Ah.

Motor AXI 5320/28, aku Konion 10S4P 1100mAh, vrtule APC 18x12.




Staggerwing Beechcraft model 17
Rozpětí: 1840 mm
Délka: 1590 mm
Hmotnost: 10060 g
Motor: ROTON 3000
Aku: Konion, vrtule APC-E 22x12 Zoll, Regulátor JETI SPIN 99. Příkon motoru při startu je 52 A.

Beech model 17 byl navržen jako velký a rychlý dvouplošník pro obchodní zástupce v USA. poprvé letěl v prosinci 1932. Jméno mu dalo nezvyklé stupnění (Stagger) křídel (Wing), která jsou uspořádána opačně, než bylo zvykem. Zároveň toto letadlo nastavilo standard vybavení interiéru obchodních letadel na mnoho let dopředu.

Model je postaven ze stavebnice Top Flite původně navržené pro pohon spalovacím motorem OS 1.60 (25 ccm). Trup a kryt motoru je laminátový, křídla a ocasní plochy jsou klasické celobalsové konstrukce potažené fólií MonoKote. Pneumatický zatahovací podvozek je zn. Robart, stejně jako servem zatahovaná ostruha. Model ovládá 8 serv a regulátor JETI. 10. kanál přijímače ovládá jednotku Night-Fly, která napájí funkční osvětlení a poziční světla z LED diod.



PT-17 Stearman
Rozpětí: 1815 mm
Délka: 1450 mm
Hmotnost: 7190 g
Motor: PJS 8000 3D

Accu Konion 8S4P, vrtule APC-E 22x12, régl JETI SPIN 99. Max. příkon motoru při startu je 59 A. Doba letu cca 10 min.

Model amerického letadla z období mezi dvěma světovými válkami. Předloha se proslavila jako cvičný stroj pro výuku stíhacích pilotů v době II. světové války. Oproti originálu byl model postaven v roce 2006 ze stavebnice Great Planes - USA.

Model je celodřevěné konstrukce a je potažen nažehlovací fólií Monokote. RC souprava Futaba PCM ovládá 5 serv. 1x servo pro každé křidélko, 2x pro výškovku, 1x směrovka + JETI Spin 99 regulátor.

Původně je stavebnice určena pro pohon spalovacím motorem o obsahu 25 ccm. V tom případě je třeba model výrazně dovážit v přední části. Při přestavbě na elektropohon bylo toto závaží nahrazeno pohonným akumulátorem, takže je elektroverze o 170 g těžší, než verze se spalovacím motorem.

Na Ampérfestu a vůbec na všech akcích v Nesvačilech mám rád pohodu, která sálá ze všech účastníků, v čele se skvělým komentářem pana Vladimíra Hadače. Děkuji tedy všem pánům z Nesvačil, že ani letošní ročník nebyl vyjímkou.

Jeti Model Amperfest 2008

středa 18. června 2008

L – 200 Morava, stavba a zálet letounu

Morava L - 200 dvoumotorový aerotaxi s kabinou pro pět osob včetně pilota. Přistávací zařízení je tvořeno zatahovacím podvozkem s řiditelným příďovým kolem. Poháněn je šestiválcovými motory o výkonu 210 k pro jeden motor. 



Ladné křivky tohoto padesát let starého letounu mě natolik okouzlily, že i přes složitost konstrukce jsem se rozhodl tento model postavit.

Jirka Jarolímek Katana S 39%

V minulé reportáži z heliakce Kladno Funfly Show 2008 kolega Minos popisuje vystoupení pilota Jirky Jarolímka s jeho nádherným modelem Katana S. Doplňuji tedy reportáž ještě o sólo fotky a video z jeho perfektního vystoupení. Více informací na Jirkových osobních stránkách.

Jirka Jarolímek Katana S 39%


sobota 14. června 2008

Kladno FunFly 2008

„Slezina“ pro přátele hozených „motyk“ na nejvyšší úrovni. I tak by se dala nazvat vrtulníková akce Kladno Funfly Show 2008, konaná ve dnech 13 - 15.6 2008 nedaleko letiště Velká Dobrá na Kladensku. Naprosto excelentní obsazení domácími i světovými piloty a skvělý Krtkův komentář hlavního sobotního programu prostě „stály za to“.



Po zprávách meteorologů optimistických asi jako vývoj ceny ropy, jsem konec pracovního týdne strávil v neklidu. Vrtulníková akce na Kladně totiž slibovala netradiční zážitek, který jsem si prostě odmítal nechat vzít, a proto jsem s povděkem kvitoval sluníčko rozlepující mé ospalky za časného sobotního rána.

úterý 10. června 2008

Thunderbolt, Skybolt a T-Rex 600 benzín


Pondělní krásné počasí využili kluci k záletu hned tří nových modelů. Tomajda představil Thunderbolt, Přemek dvouplošník Skybolt a Krtek se vytasil s vrťasem T-Rex 600, který je poháněn benzínovou dvacítkou Zenoah.

pondělí 9. června 2008

Super Skybolt od Great Planes

Po nešťastné volbě modelu P40 Warhawk  jsem hledal model „pro radost“ abych si spravil chmurné myšlenky. Protože jsem hledal na pohled pěkný model, který je v letu nezáludný, ale zároveň se sportovním duchem, padla moje volba na dvouplošník. Protože dvouplošníků na trhu moc není, po několika dnech zbylo jen pár kandidátů, z nichž vyhrál model Super Skybolt od US fy. Great Planes. Vybral jsem tento model také proto, že po zklamání s modelem z čínské provenience jsem se rozhodl zkusit druhou stranu „fronty“.

Super_Skybolt_8.JPG

Model jsem sehnal nejlevněji v celé Evropě u německé fy http://www.hobbydirekt.de/, i když ceny motorů nebyly u tohoto prodejce úplně nejlepší, vzal jsem to jednou ranou a objednal jsem i OS MAX FS70 a s trochou obav po minulých zkušenostech čekal, co bude následovat.

Model přišel „až“ za 10 dní pekelného čekání, které bylo prodlouženo tím, že jsem amatérsky zaplatil převodem ještě před obdržením modelu (vím, že je to hloupost, ale prodejce sliboval pro tuto formu platby 5% slevu a rychlejší dodání). Štěstí mi přálo a po 10ti dnech jsem uháněl s obří krabicí k domovu. Po detailní prohlídce jsem zjistil, že model je v perfektním stavu. I když fólii Monokote nemám rád, zde byl protah proveden precizně a po bezmála roce létání mohu konstatovat, že nešvar této fólie, kdy se průhledná vrchní vrstva odlepuje od barevného podkladu se vůbec neprojevil.

Super_Skybolt_10.JPG

Super_Skybolt_11.JPG






















































Super_Skybolt_12.JPG


Super_Skybolt_13.JPG


















První, co jsem udělal, byla cesta do Modeláře k Frantovi Houškovi, kde jsem pořídil nové závěsy křidélek a sadu různých šroubů s metrickým závitem. V prvním kroku sestavení modelu jsem každý šroub s Whitworthem vyměnil za šrouby s metrickým závitem, zůstaly jen ty šrouby, kde byla již v modelu zalepená matice. Následně jsem zalepil závěsy křidélek obou polovin horního a dolního křídla, směrovky a výškovky. Jednotlivé díly pasovaly bez kompromisů naprosto přesně, což mě po zkušenostech s předchozím modelem velmi potěšilo. Protože se mi nechtělo začínat instalací serv do křídel, jak radil návod (serva jsem ještě neměl koupena), překontroloval jsem provázky pro protažení kabeláže které již byly v křídle připraveny a vrhl se na další krok. Podle velmi podrobného obrázkového návodu jsem provedl vlepení vzpěry dolního křídla a slepení levé a pravé poloviny dolního křídla epoxidem. Následně jsem udělal tentýž úkol u horního křídla, kde byla operace trošku komplikovanější, protože je mezi křídla vlepen duralový závěs, kterým se křídlo připevňuje k trupu. Slepení křídel vyžaduje velkou přesnost pro dodržení vzepětí, což by mohlo začátečníkovi činit trošku problém. Následně jsem do trupu zalepil směrovku a výškovku, vše opět pasovalo naprosto přesně.

Po zaschnutí jsem přistoupl k prvnímu sestavení celého modelu, do trupu jsem zašrouboval vzpěry horního křídla, dvěma plastovými šrouby připevnil dolní křídlo k trupu, do dolního křídla zašrouboval vzpěry horního křídla a s notnou dávkou obav přiložil horní křídlo. K mému překvapení vše naprosto přesně pasovalo, dotáhl jsem rukou výborně řešené šrouby na vzpěrách (není nutné mít šroubovák, protože na šroubech jsou vroubkované hlavy pro dotažení rukou), dotáhl dva šrouby upevňující střed horního křídla a vše sedělo s neuvěřitelnou přesností.


Model jsem rozebral a přistoupil k instalaci podvozku. Sestavení botiček a kol byla otázka pár minut a připevnění duralového podvozku k trupu šesti šrouby také, vše opět pasovalo naprosto přesně. Poté jsem přistoupil k instalaci motoru OS FS-70. V motorové přepážce byly připraveny otvory se zalepenou maticí, proto připevnění přiloženého motorové lože byla otázka pár minut. Drobné úpravy vyžadovalo připevnění tankovacího ventilu, protože jsem si jej usmyslel umístit v té nehůře přístupné části trupu. Pak následovalo připevnění motoru na lože, instalace nádrže a protažení kabelů pro přižhavování Graupner (škoda, přižhavování byl výborný výrobek, ale Graupner již ukončil výrobu). Vím, že se opakuji, ale vše pasovalo opět na milimetr přesně. Problém nastal, když jsem dle přiložené šablony vyřízl do krytu motoru otvor pro hlavu motoru. Šablona, kterou vystřihnete z návodu, není úplně přesná a bohužel jsem musel otvor asi o 7mm zvětšit, to ale vůbec nevadí protože „kdo neví“ ten si toho ani nevšimne.

Zbývala už jen instalace serv a palubní elektroniky. Opět jsem vyrazil do Modeláře a koupil serva Graupner C5077. Serva pásla do připravených otvorů bez problémů, 2x do křídel, 1x plyn motoru, 1x výškovka a 1x směrovka. Táhla i páky jsem použil ze stavebnice, zvláště mě pak potěšilo upevnění táhel spojujících křidélka horního a dolního křídla, protože táhla je možné jedním cvaknutím uvolnit a křídla oddělit. Následně proběhla instalace přijímače Graupner IFS a baterií (4sNiMH 2000mAh pro přijímač, 1sNiMH 3600mAh pro žhavení).

Zkompletovaný model vypadal nádherně, ještě jsem rozhodl vnitřek kokpitu nastříkat na černo a přilepit figurku pilota. Po přišroubování krytu kokpitu z průsvitného plastu byl model definitivně hotov.

Zálet proběhl bez jakýchkoli záludností, model poslouchal přesně na povely, až na malé drobnosti nebylo třeba ani trimovat, výkon motoru byl dostačující, první let byl prostě nádhera. Provedl jsem několik přeletů a zkusil nálet na přistání a ouha, dvouplošník, ale sakra rychlý! Druhý pokus a třetí to samé, na vysílači začal varovně pípat časový alarm a už nebylo na výběr, musím dolů. Přistání proběhlo bez havárie, jen poměrně rychlý model na travnaté ploše přejel celou délku dráhy a poněkud „nakřápl“ nádherné botičky. Co se dá dělat, botičky šly dolu a letadlo znovu nahoru. Po cca deseti přistáních už mi stačila polovina dráhy letiště, od té doby už mi model dělá jen samou radost.




Na závěr lze snad jen konstatovat, že model na 110% splnil mé očekávání. Jde o vizuálně velmi atraktivní model s výbornými a letovými vlastnostmi, které i méně zkušeného pilota ničím špatným nepřekvapí. Jediné s čím je třeba počítat, je vyšší rychlost, kterou by člověk od dvouplošníku až tak moc neočekával, proto pokud hledáte dvojplošník pro pomalé poletování doporučuji hledat jinde. Jediné co by model unesl je 15ccm 4T motor, 12ccm 4T kterým jsem motor osadil je pro létání je plně dostačující (a to i v silném větru), ale pro vyšší 3D akrobacii je to málo výkonu.

Pro tomasrc.cz Přemek Kadlec

Super Skybolt od Great Planes

pondělí 2. června 2008

Vlastníkem P40 Warhawk na pár dní...

Jednoho lednového dne jsem se cestou z práce stavil v modelářské prodejně v Praze s úmyslem nakoupit něco bižuterie a zjistit, co nový rok modelářům přinesl. Po zběžném pohledu do regálů se oproti původnímu záměru nakoupit pár drobností pomalu zhmotnila má dlouho odkládaná představa o stíhačce z WWII. 



ARF model P40 Warhawk od CMP byl nádherný, povrchová úprava dokonalá a rozměry přesně pro můj OS MAX FS-70, který už rok odpočíval ve skříni. Během několika málo vteřin bylo rozhodnuto, kontokorent poskytl vše potřebné a já uháněl domů s velikou krabicí obsahující nejkrásnější letadlo, které kdy svět viděl.