pondělí 21. dubna 2008

P-51 Mustang

20.4.2008. Pro někoho normální neděle, pro mě neobyčejný den, na který jsem čekal pěkných pár měsíců. Ale pěkně po pořádku. Vše to začalo v jeden srpnový den, kdy jsem zabloudil na internetu na stránky firmy Topmodel. Z monitoru se na mě smál naprosto úžasný model mého oblíbeného letounu druhé světové války, slavný P-51 Mustang. 



Během vteřiny bylo rozhodnuto. Budeš můj !!! Objednávka byla dílem okamžiku, dodávka už bohužel. Model vám bude dodán do měsíce. Nic. Po urgenci mi byl termín posunut o další měsíc. Na výstavě Modelhobby v pražských Letňanech jsem se osobně stavil u firmy Topmodel.cz. Bohužel mé vytoužené zlatíčko stále nedorazilo. Už jsem přestával věřit, že se do konce roku se svým vytouženým modelem setkám. A pak to přišlo!

Kurýr měl co dělat s krabicí obřích rozměrů. Z praktických důvodů jsem si nechal model doručit do kanceláře a ne domů. Kurýr naštěstí nedorazil hned z rána. Pokud by tomu tak bylo, už by se ten den moc nepracovalo. Okolo krabice se sešla celá firma. Nikdo nevěděl co je uvnitř, tedy kromě mě. Jen já věděl, že dorazila má modelářská láska. Hm, LÁSKA ? Zlý sen !

Ne, nebojte. Model byl v naprostém pořádku. Jen já si při rozbalení krabice uvědomil, že ten krásný a hlavně velký model je na mě asi trochu moc. Vždyť nemám absolutně žádné zkušenosti s modely se spalovacím motorem a hned si koupím éro s rozpětím 1,7 metru pro motor v rozsahu 12 až 20 ccm. Prostě jsem dostal strach. V noci jsem se budil ze strašných snů, kdy můj krásný Mustang nekontrolovatelně padal k zemi a já držel v ruce vysílač a na něm chyběly páčky. Na celé čtyři měsíce jsem zaparkoval krabici na skříň a jen občas a po tajnu  jsem se chodil dívat na model, který si jistě takový osud nezasloužil.

Před třemi týdny jsem se rozhodl. Musím s tou noční můrou skončit. Krabice šla ze skříně. Obsah z ní ven a já začal spojovat jednotlivé komponenty. Na modelbazar jsem si dal inzerát na vhodný motor a koupil naprosto jedinečné a nové SAITO 120, čtyřtaktního krasavce s objemem 20 kubíků. Za šest tisíc jsem získal motor, který je pro mého „mustafu“ to nejlepší. Díky pane Lép !!!


Stavba nešla tak rychle jak bych si přál. Prostě nebyl čas. Každý den jsem chtěl stavět, ale skutečnost byla taková, že za týden jsem se k modelu dostal jen dvakrát. Přesněji řečeno, stavba P-51 Mustang mi zabrala celkem pět dní. Každý kousek pasoval přesně tam kam měl. Jediný zádrhel se vyskytl u montáže motoru. Přeci jen Saito 120 byl trochu větší než s čím výrobce počítal. Po menších úpravách se zástavba motoru povedla. Nakonec jediným skutečným problémem se stal podvozek. Nejdříve kousek cínu v převodech serva způsobil očesání zoubku v převodech a nakonec má „šikovnost“ při výměně převodů, kdy jsem netrefil při uzavření převodovky jednu z osiček, znamenala nefunkčnost zatahovacího podvozku k záletu. Nevadí. Zálet bude s vytaženým podvozkem.

A je tu ten správný den. Neděle 20.dubna 2008. Počasí má být vcelku ideální a také bylo. Na letiště jsem dorazil před půl dvanáctou. Vystěhoval jsem z auta všechny nutné propriety a začal připravovat záběh motoru. Měl jsem pro případ nouze dvě pojstky. Dva mé kamarády modeláře, Jardu a Evžena. Společně jsme model připravili. Motor naskočil téměř okamžitě. Prostě Saito je Saito. Trochu neuváženě jsem záběh prováděl s nasazeným krytem motoru. Né, že by to bylo až tak něco proti něčemu, ale ve chvíli, kdy se uvolnil výfuk, bylo potřeba stejně kryt sejmout. Motor jsme zaběhli na cca 0,9 litru paliva s 20% ricinového oleje. Sajtík šel pěkně a tak kryt motoru putoval zpět a já se začal připravovat na první let. Adrenalin se mi vyplavoval s každou myšlenkou na start. Poslední kontrola před letem odhalila problém. Při chvění modelu při záběhu motoru se uvolnilo táhlo výškovky a je potřeba upravit dráhu táhla plynu. Odstraněno. Ještě seřídit klapky, nastavit EPO na křidélkách a kormidlech a model je připraven k letu.
Je to tady! Jdu na to. Stavím se na vzletovou plochu. Zkouška motorových přechodů. Vše je v pořádku. Teď už se z toho nevyvléknu. Musím nahoru i kdybych nechtěl. A já chci.. jen ten strach. 
Přidávám plný plyn. Krátký rozjezd a Mustang je ve vzduchu. Musím korigovat křidélka a výškovka je hodně potlačená. Bojím se sundat ruce z páček a tak mi Jarda trimuje podle mých pokynů. Pár korekcí a letadlo letí jako skutečné. Prožívám svůj dosavadní největší modelářský orgasmus. Paráda. Ani se mi nechce dolů. Zkouším průlety na klapkách. Budou potřebovat přidat. Snesou větší úhel. Rozsah rychlostí je úžasný. Na plný plyn je to skutečná stíhačka. 


Musím se trochu krotit, neboť se začínám výškou letu motat mezi skutečné větroně přelétávající nad letištěm. Je čas myslet na přistání. Dva cvičné průlety a sedám. Rychlost přistání je trochu vyšší než bych si přál, ale vše zvládám. Dosedám a stahuji plyn. Ve chvíli, kdy mě model míjí a já se za ním otáčím zřejmě lehce cuknu s výškovkou a lehké přitažení výškovky zvedne model do cca půl metru. Rychlost se rychle vytrácí a model jde konečně k zemi a lehce končí na čumáku. Žádné škody na modelu nejsou a tak mé srdce konečně najíždí na nižší obrátky.

Jak říkám, pro někoho normální neděle, ale pro mě …

Pro tomasrc.cz Petr Powder Procházka

P-51 Mustang

Žádné komentáře:

Okomentovat